D 1. Už zima vládu svou G A létu dává do rukou D A a ptačí písně slyším ve větvích. D I když ze všech stromů zní, G A mně teď žádná netěší, D G A vždyť má láska je tolik vzdálená. A D R: Čeká na mně, mám ji rád, G A v nocích nedává mi spát, D G A čím je dál, tím víc mi schází láska má. 2. Jenom vítr na kopcích mi nosí její dívčí smích jehličí vůni jejích vlasů má. R: 3. Podzim léto dohoní a já se vrátím zpátky k ní, až se listí ve větvích zabarví. Z dálky na ní zamávám, vždyť největší radost mám, když se její krásné oči rozzáří. R: