E H A E 1. Jsou věci, který člověk nepochopí, C#mi F#mi7 H tak třeba například ty rádiový vlny, E H A E ve vzduchu po nich není ani stopy, C#mi F#mi7 H a přitom všude kolem je to vlastně plný, F#mi7 H anebo balón: přece když to lítá, F#mi7 H člověk by uvnitř čekal ňáký zařízení, E H A E řekněme vrtuli, co by tam byla skrytá, C#mi F#mi7 H jenže v tý kouli nic, ale lautr nic není. A6 F#mi C#mi F#mi R: A přitom vzhůru, nese tě to vzhůru, E6 nedá se to nahmatat ani změřit, A6 F#mi C#mi F#mi vzhůru, nese tě to vzhůru, E6 nezbývá nic jiného, nežli věřit, E H A E že když odhodíš všechny pytle s pískem H A E a nažhavíš všechny hořáky, A6 F#mi C#mi F#mi E6 [: vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky. :] 2. A tak má každý balón svoji duši, duši neviditelnou, co ho nese vzhůru, dál mi to rozebírat nepřísluší, na to jsou odborníci nahoře na kůru, a když má duši balón, mám ji taky, a ta mi poskytuje jedinečnou šanci, že kdybych odhodil ty saky-paky, tak bych se vznášet moh' se stejnou elegancí. R: Vzhůru, nese tě to vzhůru, nedá se to nahmatat ani změřit, vzhůru, nese tě to vzhůru, nezbývá nic jiného, nežli věřit, že když odhodíš všechna závaží a nažhavíš srdce hořáky, [: vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky. :]