A 1. Cesty bez konce, co maj' svůj řád, H7 a kluky-blázny, co uměj' si hrát, D a holky copatý s řemínkem ve vlasech, A jak mám rád. 2. Jak je mně cizí protivnej svět barevnejch světel a řev diskoték, hučících ulic a špinavejch hospod, kde člověk člověkem není snad. A D A R: Po lese vítr s kouřem vál, písničku smutnou ve skalách hrál E A o touze přežít náš podivnej svět tak, jak by sis přál. 3. Řeky stočený okolo měst, palce zalomený bez velkejch gest, a ohně s hranicí větší než dům, jak mám rád. 4.=1. R: