A 1. Na kytaru hrála a zpívala moc krásně, že prý holky těžší to maj', já poslouchal a koukal a říkal si: no jasně, je to krása, ještě mi hraj, D a na lásku jsem myslel a na podobný věci, A já v hudbě jako po vodě plul, H7 a potom mi to došlo a já jsem zařval: kecy, E to, co zpíváš, pravdy je půl! D7 A R: Víš, mužský to taky nemaj' lehký, H7 E kříž je občas s holkama žít, D7 A víš, mužský to vážně nemaj' lehký, H7 E A spíš je to tak, že jsme si kvit. 2. Pak sbalili jsme bágly a vyrazili spolu a táhli spolu hromadu let a cejtili se vobčas na pomocnou školu, to jak se s náma vobracel svět, v týhle naší písni změnili jsme větu, takže trochu jinak teď zní, nehrajeme sami, šli jsme do duetu, zpívá se mnou a já pak s ní, a vona zpívá: R: Víš, mužský to vážně nemaj' lehký, kříž je s náma holkama žít, a já na to: víš, ale holky, ty to taky nemaj' lehký, spíš je to tak, že jsme si kvit, a teď ten duet: D7 A víš, nikdo to vlastně nemá lehký, H7 E A víš, asi tak musí to být.