C F6 F#6 G6 C 1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub, F6 F#6 G6 C tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál, F6 G6 Ami Cdim přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží F6 F#6 G6 C podivnej pták, pták nebo mrak. F6 G6 F6 C R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa, F6 G6 F6 C vzít do dlaně dálku zase jednou zkus, F6 G6 F6 C telegrafní dráty hrajou ti už léta F6 F#6 G6 F#6 F6 C to nekonečně dlouhý monotónní blues, F6 F#6 G6 F6 F#6 C je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích. 2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj', co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál, po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí celej svůj dům, deku a rum. C F6 F#6 G6 F6 F#6 C R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...