1. Jako když padá sníh věčný svou bělostí, tak i můj život kráčí stejnou lehkostí. Ohlédnout se zpátky na to si stačím sám i když životní splátky já už dávno splacené mám. Ref. Je nám čtyřicet, jako tenkrát když ses ptal kolik že nám zbývá cest po kterých jsem se tak hnal. Teď když je nám čtyřicet, a my stojíme tu dál, i když přitom je tu s námi to další nekonečné století. 2. Oplétám se sítí ze samých radostí, já jsem však silnější, cítím z lidských hloupostí. Ten kdo rád kreslí vrásky, a přeje mi abych tu byl, tak dlouho, než čas vnutí říct, co jsem dělal a jak jsem žil. Ref. Je nám čtyřicet... Mezihra... Ref. Je nám čtyřicet... (2x)