1. Dům je ještě zavřený - to nevadí, mám klíč. A noc už má na kahánku takže musím pryč. Nikdo mě tu nezahlídnul když jsem vyšel ven. Brzo bude ráno. Zas jdu od ní. 2. Jdu domů stejnou cestou kterou kolikrát jsem šel. Jsem bohatší o slib co jsem dal a hlas se mi chvěl. Že až teď přijdu domů, svoji ženu probudím. Až zeptá se mně odkud jdu. Že řeknu od ní. Ref. Tvůj náramek dnes neschovám, a nechám si i klíč, co házel jsem ti vždy do schránky spodní. Tvé stopy dneska nesmažu, jí klidně řeknu "Křič". Prostě mě tu máš. Já jdu od ní. 3. V hlavě pořád probírám ten svůj slib včerejší. Rytmus rázných kroků je stále volnější... Naší ulicí táhnu jen jak vlastní stín. Mám říct čtyři slova: Já jdu od ní. Ref. Ten náramek je pořád těžší, v kapse pálí klíč. Vrátím obojí do schránky spodní. Míval jsem vždy pevnou vůli, teď je vůle pryč. To nedokážu říct: "Já jdu od ní".