KG: Proč mám rád, když jsi blízko? HZ: Co já vím, co já vím, co já vím… KG: Proč mám sklon i zpívat nízko? HZ: Co já vím, co já vím, co já vím… KG: Hádat dál to se neopovážím. HZ: Někdo nám musí odpověď dát. oba: Je to tím, že si vážně tě vážím. KG: A to je víc než mít rád. HZ: Proč nám zní láska v písních? KG: Co já vím, co já vím, co já vím… oba: Proč i já chci žít s ní(-m)? Co já vím, co já vím, ó, co já vím… HZ: Každý sám podle sebe prý soudí. KG: Neplatí v lásce, to snad už víš. oba: Je to tím, že mi v žilách krev proudí o hodně víc, když jsi blíž, jsi blíž. KG: Přiznávám bez všech zábran a falší v písních svých byl jsem milován víc. oba: Náhodou teď už zpívám další a co já vím, jak to říct, jak říct. HZ: Co já vím. KG: Co já vím. oba: Co já vím.