A D E A 1. Mají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili D E A andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí, D A E A pohádka pro děti, loutkové divadlo, D A E A tahají za nitky, nevyjdou na světlo. D A R: A podle litery "paragraf - šavle" E A teď dumej o právu, Havlíčku, Havle, D A a podle litery "paragraf - šavle" E A teď dumej o právu, Havlíčku, Havle! 2. Trochus' je popletl, řídil ses zákonem, co platí nad lidmi a také nad pánem, pán se však urazil - jaképak zákony, on přece nejlíp ví, kdo má být poslušný. R: 3. Co tě to napadlo, foukat jim do kaše, nejezdils' na koni, cválal jsi na bleše, pan Bach má básníky ve velké vážnosti, jak rád je v erárních komůrkách pohostí. R: 4. Vždyť je to nerozum, zkusit se s mocným přít, mohl ses dobře mít, šlo by to zařídit, a při tvých schopnostech pán by tě zaměstnal, stačilo pochopit, stranou bys nezůstal. R: 5. Potichu, bez hluku přišli tě navštívit, korektně, zdvořile, nemoh' jsi odepřít: "Hostinské pokoje, mistře, už čekají, oblek si neberte, lepší tam dávají." R: 6. V Brixenu na rynku holky si šeptají: "Zavřeli Havlíčka, lidi ho nedají, vždyť uměl hezky říct, nač my jen mysleli, že pěknej mužskej byl, proto ho zavřeli." R: