G 1. V noci tak hluboké až psi vyjí, C kdy srpek měsíce zařízl tmu, D C G schovalo se v hradní bráně pár zmoklých lidí. Hromy a blesky v temné harmonii, C všichni byli jako vítr v divokým snu, D C G náhodná sešlost, co se zítra už neuvidí. 2. Lidi jsou si blíž z nebe když padá voda, hned vytáhli to co po kapsách měli, zakouřili popili a zpívali si spoustu písní. Co koluje to vždy ti někdo podá, a ta holka vlevo se tak hezky dělí a ta vpravo taky, to budou nejspíš místní. C D Hmi Emi R: Andělé lítají jen brzy zrána, C D G to když na ně čekáš celou noc, C D Hmi Emi když je tvá duše potrhaná, C D G přilétají rychle na pomoc. C D C D C G Anděl se šalmají, anděl s ratolestí, andělé štěstí. 3. Ještě večer jsi měl pocit, že jsi v koncích, ale teď už ti stoupá světlo z očí, holky že nad ránem si vyjedem za stádem koní. Bosky tančíš s nima po záhoncích, až i hvězdy dokola se s tebou točí, hlína je teplá a měkká, mezi prsty a voní. R: 4. Pak jejich auto stálo vprostřed polí, nad lesem právě slunko vycházelo, jen mlžný opar halil čerstvou lesklou oranici. To srdce sevře a už nepovolí, ty dvě holky nevím co to do nich vjelo, za blůzy si strkají mladou mokrou kukuřici. 5. A navzájem si ji pak vytahují a znova do pole běží pro munici, jedna druhou se smíchem svalí do orosené trávy. Až se jim přitom boty samy zují, blůzky padají jak plachty plachetnici, [: já zahlídl křídla a tak začal nový den boží slávy :]. R: