E7 Kdyby tak ten motýl co ti hnízdí pod límcem mohl křídla roztáhnout vzlétnout vzhůru vzít sebou tvůj úsměv mohla bych si boty zout zapálit cigaretu A7 rozpustit si vlasy E7 bylo by mi líp F#mi H7 E7 já už ti nepatřím Schováváš se za puget tváříš se ustaraně puget zatím usychá vadne stejně jako já doteky tvé dlaně nadechneš se do ticha pak bude následovat třítisící tři sta sedmý stále stejný slib já už ti nepatřím Polož klíče na stůl ukroj krajíc chleba cestou můžeš dostat hlad a co by kdyby říkat není třeba konečně si můžu dát ke kávě cigaretu rozpustit si vlasy je mi líp já už ti nepatřím