D Dmaj7 1. Stín padal na Tvou tvář a měsíc hospodář, Gmaj7 se vracel domů do hor, do peřin, D Dmaj7 skončil flám a návrat zpět byl delší než sto let, Gmaj7 i když duben vypil vodu z kalužin. F#mi7 Hmi7 V ten jarní den jsem Tě za ruce vzal, A C9 byl jako sen a nešli jsme dál. Gmaj7 F#mi7 Hmi7 R: Podívej úsvit, už ze spánku se sbírá, Gmaj7 F#mi Hmi7 pohladí tváře a bodá do očí, Gmaj7 F#mi H7 miluj se se mnou, zaženem netopýra Gmaj7 C9 a jeho křídla nám ráno ochočí. 2. Den, strůjce objetí, na konci století, nám vetřel jarní vůně do vlasů, tady na začátku cest, co vedou z velkoměst, jsme zůstali, cizinci bez pasů. A strašák mrak stínem skryl náš hřích, byl to přítel zamilovaných.