Emi G 1. Tam v bílé pláni stín za svítání H7 Emi H7 skráň s pláčem sklání, prázdnou má tvář, Emi C květ šípku v dlani, trn, jenž ji zraní, G H7 Emi D Emi má paní, byl jsem lhář, lump a lhář. G D R: Vy teď sčítáte růži lítost a hněv, Emi H7 na bibli v kůži krůpěj, snad krev, C G tam v bílé pláni stín váš se sklání H7 Emi D Emi nad svit jak nad rakev. 2. Tam v bílé dálce kde v jaké válce, můj pane, král chce z vás kůži dřít, s kým v noci bdíte, zda ještě víte, k nám zpátky kudy jít, blátem jít. R: Že vás dál ráda mám, krev šípku chci smýt, dál věřit vám, lež lží nechat být, tam v bílé dálce kde v jaké válce král chce z vás kůži dřít. 3. Jsou bílá ticha, kdy člověk slýchá, jak steskem dýchá obzor i zem, říkám sám sobě: kdy, v které době, ten příběh prožil jsem, žil-li jsem. R: Řetěz skřípe mi v snech, most vzhůru jde zas, skřípot a vzdech - zbyl skřípot, ten v nás, jsou bílá ticha, kdy srdce slýchá, jak steskem dýchá čas.