Ami (G) (Ami) 1. Jak léta jdou a hroby přibývají, G Ami počítám vrásky, vryté do pleti, G Ami koleje běží, běží za tramvají G Ami jak dálka - sladkohořké prokletí. F G Má paměť - šedý věšák na vzpomínky, Ami F7 E zítřek i dnešek změní na kdysi, Ami F7 Ami k Maxovi zajdu, místo do Demínky, F7 Ami E Ami přečíst si dopisy, dopisy, dopisy. 2. Na stole kroužky po přelitých číškách, pelyněk s vínem, leskle lepkavý, a trapné básně v pramizerných knížkách, řídké jak bahno ze dna Vltavy. Zahrady oblékly se do šeříků, na bledém nebi temné obrysy, zčernala věž i růže na keříku, zůstaly dopisy, dopisy, dopisy. 3. Mé lásky stárnou, obklopeny vnuky, kamínky týdnů v broži s jaspisy, a čas, ten pianista jednoruký, počítá dopisy, dopisy, dopisy. Smích jako náplast na strhané rysy a trocha citu, aspoň ke vzteku, no zbývá, nežli čekat na dopisy, není-li doteků, není-li doteků, F7 Ami není-li doteků, doteků, doteků, F7 Ami není-li doteků, není-li doteků?