D G *: Zazpívej, Véno, everybody, Véno, D A7 D tvůj hlas, ten vrátí éru jazzovou! D A7 1. Jako dítě pětileté prožíval jsem bezstarostné časy, D měl jsem vizáž andělíčka a na lebce kučeravé vlasy, D7 G léta ale přibývala a z mé krásy dačo zmizelo, D A7 D dnes po celé délce hlavy už si můžu ťukat na čelo. 2. Kdepak jsou ty krásné časy, kdy mně v partě říkávali 'Máňa', odvál je stříbrný vítr, jak to kdysi sepsal Šrámek Fráňa, život se mnou míchal karty a já s ním hrál 'hop anebo trop', 'hop' většinou nevyšlo, a zvláště jednou na betoně flop. D G R: A proto naber dech, Véno, usměj se, Véno, D A7 lebku přestaň máčet vodou březovou, D G zazpívej, Véno, everybody, Véno, D A7 D tvůj hlas, ten vrátí éru jazzovou! Rec: Jo, jazz - to je moje krédo! Všimněte si, prosím, mé doprovodné jazzové kapely - teď právě bravurně mění D-dur za A7, a ty synkopy jim může závidět i sám Charlie Valdauf! 3. Jednou budu populární, a to moji samolibost těší, snad mě jenom trochu mrzí, že nebudu první Véna s pleší, porostu na poli slávy, všichni budou takhle maličký, pak Lokálka může místo muziky hrát v parku kuličky. D R: + zazpívej, Véno ... Jazz!