D Emi 1. Rád ses mi toulal, rád ses mi strácel sám, A D to hory tě táhly, tak dávno, jak dávno tě znám. Emi Prožil jsi tam plno jar, plno lét, plno zim A G D a bylo to z lásky mé zoufalé lásky mě k nim. 2. Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jít a s tebou se toulat a kousek té pýchy jim vzít. I ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač dnes to vím, že bylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nim. Emi A D Hmi Ref. Až na vrcholky hor, kde slyším vítr hrát, Emi A D do kraje skalních měst i hnízd i hvězd a zatoulaných stád. Emi A G D Až na vrcholky hor, jsme vyšli ty a já a já, G A D to všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá. 3. Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus a nejsem ta dáma, co právě teď řídí tvůj vůz. A mě táhne dál klenba hor, jejich vzdor a boj s tím, mě zůstala láska, ta nádherná láska jen k nim. Ref. Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr vát, nad čáru odlaků až tam, až tam kde sníh se bojí tát. Až na vrcholky hor, už vyjdu jenom já jen já a všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá. Až na vrcholky hor, už vyjdu jenom já jen já a všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá.