Tenkrát byl deštivý den, líný, deštivý den Všichni na kůži promoklí spěchali domů Najednou stesk na mě pad', já chtěla dopis psát ale nebylo komu Tváře jsou ukryté pod maskou deštníků Ten déšť po loužích nás prohání A on stál jako sloup uprostřed chodníku můj podivný neznámý Tenkrát byl deštivý den, dlouhý, deštivý den Nebe jak prázdný kamión v blátivě šedé Ulicí pod lampami mě můj neznámý za ruku vede Na každém nároží svět se nám ukláněl a den zdá se být jasnější Ztraceni v kapkách dál šli jsme jak po laně tou dálnicí pro pěší Déšť nám, jak přítel šel vstříc já přála si ať padá víc Tenkrát byl deštivý den, krásný, deštivý den Takových dnů bych brala víc, za týden sedm Roztála jsem najednou, jak v sklínce přede mnou kostička ledu Takový krásný den nikdy se neztratí Já vím už je déšť za námi Počítám s náhodou i když se nevrátí můj podivný neznámý