Můj táta byl jen střízlík měl sílu nevelkou ale jak jsem ho znal byl větší než král jenom jedinou myšlenkou Nesmíš být nikdy líný nesmíš se práce bát jen se snaž jak nejlíp to znáš co děláš to dělej rád Když jsem se někdy díval jak mámu objímal tak natáhnul krk a lišácky mrk na to hned mi povídal Nesmíš být nikdy líný nesmíš se práce bát jen se snaž jak nejlíp to znáš co děláš to dělej rád Ač z tváří mu úsměv zářil někdy taky smůlu měl pak zaplakal a když jsem se ptal řek mi proč bych nebrečel Nesmíš být nikdy líný nesmíš se práce bát jen se snaž jak nejlíp to znáš co děláš to dělej rád Vidím ten den jak včera když nám horečkou zbled ale dřív než zhas stačil pozvednout hlas a pak mi řek naposled Nesmíš být nikdy líný nesmíš se práce bát jen se snaž jak nejlíp to znáš co děláš to dělej rád co děláš to dělej rád