G C7 Můj svět je plný samých dveří, G G7 chodívám denně kolem nich, C7 Edim G můj svět je plný hotelových dveří zamčených, H7 chodby jsou bezedné a jako vejce vejci G E7 nebo hrobu hrob se podobají, Ami D Ami D ztrácím se v nich celý, ty chodby na mě číhají, G C7 pro dnešek jsem jen číslo čtyři, G G7 zítra zas devadesát, C7 Edim se vším se člověk nějak smíří, G Edim E7 jen když má kam jít spát, Ami D ale ty sny plné samých dveří G Edim E7 věčně ho provázejí, Ami Edim a on pak celý smutný věří, a tolik ho to tíží, G Edim E7 Ami Edim že i nebe samá chodba je a že prý jede do ráje G C7 G nebeskou zdviží ...