Ami Emi Ami F Ami F E 1. V zahradě pod vrbou smuteční seděli tiše jak pěna Ami Emi Ami F Ami F Emi Ami tři andělé - dva byli skuteční, ten třetí byla moje žena, D G Ami D G Ami [: přisednout neměl jsem odvahu, mlčeli patrně o mně, Emi Ami F Ami F Emi Ami duši mám čistou jak podlahu po plese v Národním domě. :] 2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy, až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy, [: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí, dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí ... :]