C F C 1. Když je doba deštů, stojím za oknem, Dmi G světlo smutně bliká v pokoji, C F C chci dát sbohem městu na chviličku jen, D7 G dlouhá zima za nic nestojí. C F C Zahoukání vlaku, kterej projíždí, Dmi G zanechá jen slzy na duši, F C Ami v kostkovaným saku podobám se draku, D7 G co si hlavu v kleci rozbuší. F G Ami Dmi R: Na železný koleje už padá stříbro hvězd G C C7 a tma jako v ranci nebyla tvůj ideál, F G Ami Dmi zas projet stovky štací a vidět spousty měst G F G C a jednou za rok zastavit se tam, kde sis to přál. 2. Tak si představuju dnes jako včera malý opuštěný nádraží, sem-tam přešlapuju, sem-tam zvečera, v ruce lístek a mráz v podpaží. Zahoukání vlaku, kterej projíždí, zanechá jen slzy na duši, že někdy zklamání je jak umírání, to se přeci říkat nesluší. R: