V kavárně Na věčnosti neznají zavírací den každý den noví hosti jinak bez významnějších změn připíjet na zdraví je koneckonců k smíchu grácie čarokráso zbývá happyend? Převozník mezi břehy dopíjí z láhve fernet stock ztratíte zbytek něhy když připluje k vám napřesrok po noci řeka mrazí a v krajinách nicoty ztrácí se jednou pro vždy i naše životy? Smrt je prý o naději káže pan farář v kostele andělé v bílém rouchu ráno nás tahaj z postele na tisíc hroznů víry kdekterý je lhář pravda od nepaměti ukrývá svou tvář? V kavárně Na věčnosti možná se sejdem pospolu Lautrec i Afrodité přisednou s námi ke stolu reservé pro všechny a vína plný džbán jak jednou práh překročíš ke stolu jsi zván?